Sestava: Šulc Michal, Novotný Filip, Kořínek Michal, Veselý Štěpán, Bláha Marek, Kuja Roman, Vejr Vítek, Sedlický Jaroslav, Koubský Erik, Kratěna Vojtěch, Rejmon Lukáš (Šimšálek Adam)
V neděli zajíždělo naše mužstvo do obce “rodiny Rosických” Šestajovic. Při pohledu na tabulku, se mělo jednat o jednoznačnou záležitost, ale skutečnost byla nakonec zcela jiná.
Vzhledem k nemocem, zraněním a souběžného utkání B-týmu, byl počet našich playerů velmi kritický. Nakonec se nás sešlo dvanáct statečných, ne zcela zdravých a s úvodním hvizdem sudího další problémy a starosti narostly.
Začátek se nesl podle našich not. Byli jsme fotbalovější a vytvořili jsme si několik šancí a ne ledajakých. Bohužel koncovka nás trápí už od začátku sezóny a někdy dostat “kuličku” do branky je pro nás nadlidský úkol. Domácí brankář se mohl po šancích Koubského, Vejra a dalších, cítit jako neprůstřelný “fantom Dominik Hašek v Naganu. Jak už to tak nejen ve fotbale, ale i obecně ve sportu bývá, tak přišel nečekaný trest. Ve 34.minutě si domácí Doubic stoupl k trestnému kopu za hranicí “velkého čtverce”, jeho nepříliš vydařený pokus se bohužel otřel o naši zeď a balon skončil za zády bezmocného Šulce 1:0. To naše barvy lehce vyprovokovalo a tak přidalo. Na odměnu naštěstí nemuselo čekat dlouho. Běžela 40.minuta, Kořínek poslal lob do vápna “ala Birmančevič” našel střelce Vejra, jeho první pokus dokázal konečky prstů brankář ještě vyrazit na tyč, ale na dorážku našeho snajpra už neměl nárok 1:1 – konečně‼️ První z pohrom pro naše barvy, však přišla už v nastaveném čase. Domácí se dostali k zahrávání prvního rohu v utkání a ten dokázali využít. Naši se nedomluvili na bránění a Doubic na přední tyči poslal hlavou balon do sítě 2:1. To byl šok a i konec prvního poločasu.
Sychravé počasí a těžký mokrým terén si vybral svoji daň ještě před začátkem druhé poloviny. Zdravotně indisponovaný Bláha nemohl pokračovat a tak se zvedl z lavičky náš jediný náhradník Šimšálek. Jako by těch zranění a pohrom nemělo naše mužstvo dost. Hned v 47.minutě se po jednom ze sprintů skácel k zemi náš “goleador” Vejr a další problém byl na světě a protože už na “lavici” náhradníků už nikdo nezbyl, tak jsme museli dohrávat v oslabení. Paradoxně tato situace jako by náš tým ještě více nažhavila a nastartovala. Naši borci “přišpendlili” domácí na jejich polovině, ti absolutně rezignovali na útok , míče jen odkopávaly a výrazně přitvrdili. Tlak Spartaku přinesl zasloužené “ovoce” v minutě 59. “Režisér” Koubský našel lahůdkovým centrem hlavu toušeňské posily Lukáše Rejmonta a ten svou první brankou v našem dresu vyrovnal 2:2‼️ Naši spartakovští “válečníci” byli jak “polití živou vodou”, Šestajovičtí vůbec nestíhali. Navíc v minutě 74. se síly na hřišti vyrovnaly. Domácí kapitán si poněkolikáté “otevřel zobák” na sudího Hlavničku a ten už to nevydržel a poslal Brůžka do sprch. To byla naše šance! Ve druhé půli skvěle hrající Koubský si nejprve dvakrát vylámal zuby na domácím brankáři, ale pak už to přišlo. V 84. minutě rozehrával “Eržika” roh, tentokrát našel hlavu Kujy a ten je ve vzduchu prakticky nebránitelný 2:3. Nervózní zbytek zápasu už nic nepřinesl a tak naši “válečníci vybojovali důležité 3 body.
Toto vítězství se počítá. Naše barvy ukázaly, nejen fotbalovou sílu, ale i tu morální, což se vždy počítá! Hoši děkujeme!
Čelákovický K…. To Jsme My‼️‼️
